Zásnuby bývají prvním předělem na cestě k společnému životu. Někdo to pojme velmi vážně v duchu tradic, někdo spíš vlažně, aby se neřeklo, že nic nebylo a někdo se (z různých důvodů) k zásnubám vůbec nedostane – příroda je prostě příroda a někdy neposkytne dostatek času na nějaké ceremoniály. A pozdější zásnuby s dvěma dětmi za zády trochu postrádají ten pravý smysl. Ale vraťme se na začátek. Především muži by si měli uvědomit, že mají zpravidla jen jednu šanci žádat o ruku. Říká se sice něco o trpělivosti a růžích, ale zkoušet to pořád dokola vaši šanci určitě nezvýší.
A teď pravidla:
- Muž požádá ženu o ruku a po jejím souhlasu jí navlékne zásnubní prsten. I muž může nosit prsten již před svatbou, ale ten snoubenky by měl být bohatší a ozdobený drahým kamenem.
- Své zasnoubení oznamte jako první své rodině. První by o zasnoubení měli vědět rodiče snoubenky a pak rodiče snoubence.
- Maminka nevěsty by na oslavě měla dostat kytici od ženicha v tlumených barvách. Dostane ji jako první. Kytku musí dostat i nevěsta, která ji dostane jako druhá.
- Na oslavu je vhodné přijít ve správném oblečení Pro ženy se hodí odpolední kostýmek nebo koktejlové šatičky. Muž zvolí sako, elegantní košili a vhodné kalhoty.
- Oba snoubenci by měli být připraveni na různé otázky od rodičů. Otázky se odvíjí od toho, jak moc se s rodiči svého protějšku znáte.
- Pokud nebudete dělat oslavu rovnou pro obě rodiny, měli by se před svatbou všichni dohromady sejít a seznámit se. Často je také potřeba domluvit ještě nějaké detaily.
- Kdyby se z nějakého důvodu snoubenci rozešli ještě před svatbou, velí nepsaná etiketa snoubence vrátit prsten, protože měl být symbolem nového společného života.
A ještě pár zajímavostí:
- Zásnuby už dnes zpravidla nejsou tak velkolepou událostí jako tomu bylo dřív, jejich obliba ale v posledních letech opět stoupá.
- Svatba by se sice tradičně měla konat do roku, ale dnes se tato doba už nepovažuje za až tak zavazující. Mnozí snoubenci tak dávají prostě jen najevo, že se svatbou v budoucnu počítají.
- nejstarší dochovaný záznam o darování prstenu pochází ze starověkého Egypta někdy kolem 4800 let před Kristem.
- Na začátku 20. století obchodník s diamanty DeBeers začal všechny přesvědčovat, že jen diamant je vhodný kámen, který symbolizuje pravou lásku k ženě.
- Zásnubní prsten se nejčastěji nosí na levé ruce. Ve středověku lidé věřili, že čtvrtým prstem prochází vena amoris (žíla lásky). Podle pověry existuje přímé spojení mezi prsteníkem a srdcem. Proto bude prstýnek stále blízko k srdci.
- Zlatý prstýnek s diamantem daroval své snoubence Marii Burgundské jako první rakouský arcivévoda Maxmilián Habsburský v roce 1477.
Zdroj: www.nostres.cz
